Bertíkova Pivní Hlídka XXI.: Pivní matějská podruhé a pivolíny
Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a okolí. Dnes zaujaté postřehy o „největší české hospodě“ čili o druhém pivním festivalu. Bonusem něco o pivolínech válečných i těch současných.
Na 70 druhů českého zlatavého moku (včetně minipivovárků i pivka malinového nebo banánového), rozlišné masové speciality, lahůdky a sladkosti. Vše slibovaly bombastické reklamy na 2. ročník Českého pivního festivalu (http://www.ceskypivnifestival.cz). Akce probíhala 22. - 31. 5. v areálu PVA Letňany. Vstup zdarma. Psí a jiné šelmy či kola šlo přivést bez problémů. Měnou byl i tentokráte pivní tolar (TL), v aktuálním kurzu 1 TL = 40 CZK.
Zkraje přiznejme, že jsme čekali hrůzu mnohem větší. První ročník, v Holešovicích, byl bez přehánění úděsný a s gustem jsme jej ztrhali v pilotní BPH 0. Letos šlo i cosi pojíst a dokonce okusit něco pivních fajnovostí. Vzhledem k veskrze pesimistickým očekáváním jsme byli překvapeni. V něčem snad i vcelku příjemně. Nicméně do Oktoberfestu má akce hodně, hodně daleko. Snad možná takový dvacátý ročník. Ze všeho zde totiž čouhá neprofesionalita a ukoptěnost. Zkrátka standardní česká šlamperaj. Silně chybí tradice. Spíše než festival piva taková pivní matějská u letiště. A ceny pokrmů přátelské rozhodně nebyly. Spíše loupežnické.
A ve stejném týdnu jsme tradičně testovali tradiční výstavu Natura Viva, coby každoroční vrchol jarmarků v Lysé nad Labem. Letos nově s mezinárodní účastí a pořadatelé tudíž přidali pár dní. Leč nesmírně inteligentně se začínalo v neděli, kdy se ještě rozbalovalo, a končilo v sobotu, kdy se již balilo. Takže ani jeden celý víkend. Před a po akci výstaviště samozřejmě zeje prázdnotou. Laik se diví ... Nicméně ale v Lysé kompletní Nymburk, Holba Šerák, dále Litovel, Černá Hora. Také kořaličky od Dr. Cába, delikatesní grilovaný oštěpek, obligátní šunka od kosti, klobásky, gulášky, včetně pštrosího etc. A pro opravdu nenáročný mainstream nechyběla ani tzv. piva typu Plzně a G a pro sebevrahy či chemiky ani Krušovice. Upřímně - i z pivně-gastronomického hlediska nám tato akce sedla více než celý festival.
Zpět do Letňan. Areál známe velmi dobře, třebas z psích výstav. Blízká stanice metra dostupnost pronikavě zlepšila. Stanice v polích je trochu megalomanská, s předimenzovaným nádražím i mnoha křižovatkami. Stále však dumáme, proč přitom nepomysleli také na solidní přístup k samotnému výstavišti. Jeho hlavní vchod je situován na straně zcela opačné, obvykle s nutností překonávat terénní valy a někdy bývá dokonce uzavřen. Davy tudíž z metra proudí přes parkoviště, zábrany a ploty po bahnité pěšince. O víkendu tady cupitaly roztomile vyplašené lolitky ve slušivých uniformách letušek. A letáčky nás vábily na prohlídku letecké expozice ve staré Aerovce přes pole a kbelského muzea o kousíček dál. Zajímavý tip na výlet.
Festival se nekonal ve výstavních halách, nýbrž v několika megastanech. Doplněno skromným počtem stánků a něco málo lochneskami a střelnicemi. Stany byly postaveny mezi halami a travnatou přistávací plochou. Shlédnout bylo možno výstavku několika skutečných letadel před halami. Další aera nám krouží přímo nad hlavou, ve stanech vyhrávají harmoniky opilecké songy, klasiku, ale i častušky a budovatelské písně. Od lochnesky neodbytně vyřvává kdosi od Kočků. A letadla přehlušuje z repráků nejenom Míša David, ale i pěnice Brožová, volební to symbol sociálně-demokratické skromnosti. Pěkné. Možná to pro leckoho atmosféru má. Třeba večer, s osvětlením, když v každém stanu zní jiná živá muzika. A opilé postavičky zvrací na štěrkovou cestu. Ostatně trocha bordelu a petard byla již i krátce po poledni.
Vchodu nejbližší stan 1 „Vyšehrad“ skýtá podezřele moc nápisů a jídelních položek a pivka nějak zanikají. Jdeme raději dále. Snad zde Bernard, Regent, Pernštejn, Nymburk, nebo vepřové koleno na pivu (6 TL). Možná zmrzlina ze speciálního piva Oldgott minipivovaru U Medvídků za 2 TL by mohla být zajímavá. Stan 2 je „Švejkův restaurant“, tedy plzeňský, ale taktéž se zlověstným logem Krušovic. Rychle pryč. „Plzeň“, G, Kozla ani Radegast či Mastera fakt nehledáme. Stan 3 nabízí tlačenku (2 TL), bramboračku (též za velmi lidové 2 TL), smažák (4 TL), svíčkovou (4 TL), kus kačeny peč. (5 TL). A pivka z Jihlavy (Ježek Stříbrný 11, polotmavý Jihlavský Grand 18, světlý Telčský Zachariáš 14), Hlinska (Rychtář Standard 11, kvasnicový Rychtář Natur, světlý Rychtář Speciál 15) a Klášter z Hradiště (11,
Fajnšmekři míří dále a nakouknou do č. 5. Na čepu něco pivek z Černé Hory (včetně borůvkového), z pivovaru Lobkowicz (mahagonový Démon 13) a z Náchoda (světlý Primátor 10, svrchně kvašené polotmavé English Pale Ale a také tmavý Stout, Weizenbier i nealko). A Rohozec (Skalák 11 světlý a řezaný), který však nebyl. K tomu zkuste halušky (leč za 4 TL), karboše, držťkovku (za plné 2 TL), nebo půlmetrovou pikantní čertovskou klobásu (3 TL).
Poslední stan 6 „Jáva Café“ (?) přináší radost největší. Na stabilním nabídkovém listu Konrad (11 světlý i tmavý a světlý speciál Jocker 14), Žatec (Premium
Naproti stanům rožnilo rožnící centrum s Budvarem. Zde ceny již čirou zlodějnou. Pidi kousíčky neskutečně přesolené pražské šunky od kosti za 4 TL, údajně
Šest velkoprostorových stanů s dřevěnou podlahou nabízelo na 10 tis. míst k sezení. Obsluhovat mělo 300 krojovaných panenek a panáčků. Tito úslužní, hbití, leč tradičně bez drobných na vracení, s tolárky jen po pěti kusech a až na čestné výjimky bez elementárních znalostí pivek. Ostatně, co bude v nabídce netušil ani koordinátor. Pár letáčků o pivovarech to nespravilo. Ani lovci suvenýrů zřejmě moc spokojeni nebyli. Očekávalo se na 100 tis. hostů. Nám jedna exkurze stačila. Ale nakonec, proč ne. Shrnuto: jídlo a servis cenám rozhodně neodpovídající, ale u piva v řadě případů ano. A propos: cena všech pivek v typizovaných sklenicích = 1 TL. Ale dát ruku do ohně, že tam bylo vždy to objednané - to bychom nedali.
Co byl pivolín? Česká válečná náhražka piva iniciovaná nedostatkem surovin. Za protektorátu šlo o obchodní označení pro umělé pivo se 3. stupni alkoholu. Tatík vzpomíná, že bylo špinavě tmavé, mdlé chuti a prý z melty či čekanky. Zvané též císařovy a Gambrinovy slzy, což vzniklo za I. SV, kdy klesala stupňovitost a přecházelo se na náhražky. Pivolín býval i zcela bez lihu. Ale byl to až takový rozdíl od dnešních pivolínů? I poctivý ruský chlebný kvas je lahůdkou proti industriálním pomyjím typu G, S či K. Lisabonem za pivolíny navždy!
Ostatně třeba i dodnes známá žlutá limonáda Fanta vznikla ve 40. letech v Německu pouze z nouze. Díky embargu Američané nedodávali Němcům originální sirup k výrobě Coca-Coly. Její produkce byla v letech 1942-49 v Německu zastavena. Šéf německé pobočky CC tak hledal novou limonádu z dostupných surovin. Kšefty samozřejmě běžely i za války. Použila se jablečná vláknina coby odpad z moštáren, syrovátka z výroby sýrů, různé ovoce a náhražky cukru. A v roce 1960 značku Fanta (ze slova fantazie) kupuje mateřská CC. Haf.
