Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bertíkova Pivní Hlídka LIII.: Možná přijde (konečně) i Suchdolský Jeník a Den prvního zrzka 

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé p.t. čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a jeho přilehlého okolí. Dnešní malé vyprávění konečně splácí převeliký dluh. Suchdolský. Coby mini-bonusový bonbónek hrstka drbů o F. Richterovi.  

Existence suchdolského pivovaru je písemně doložená roku 1648. Nacházel se tento v západním křídle obytné části dvora ve tvaru písmene U, který stával přibližně na místě dnešního - stále chátrajícího (ač od roku 1978 zapsaného coby památkově chráněná stavba) -  Brandejsova statku. Ve Dvorské ulici č.p. 1. Ještě předtím zde mělo spočívat sídlo majitele Suchdola Jana Keruňka, alias Jednookého ze Suchdola. Štafetu suchdolských pánů přebírají Budovcové z Budova ve 20. letech 16. století. Za dalších majitelů, Tetaurů z Tetova, je doložen poplužní dvůr. Majetek Tetaurové postupují Ctiborovi Sluzskému z Chlumu a na Tuchoměřicích v roce 1557. Po smrti Adama Sluzského roku 1617 se o statek vedou spory,  a ten se zadlužuje a pustne. A právě LP 1648 dvůr zakupuje Jakub Roden z Hyrcenova, kancléř knížete Lichtenštejna. Pronajímá dvůr Danielu Štěpánovi Oriesovi na Kolči, který statek mohutně zvelebuje. A pivovárek rozšiřuje do severního křídla, které i zvyšuje o patro.

Roku 1678 od Rodena prosperující dvůr zakupuje Jan Kašpar Proy z Kaiselbergu a Findensteinu a obratem ho prodává benediktinskému klášteru v Emauzích. Benediktini zde vládnu celých 250 roků. Sice zpočátku Suchdol pronajímají Václavu Vojtěchovi hraběti ze Štenberka, ale již za čtyři roky nájem vypovídají a hospodaří na statku sami. Tragický požár, s oběťmi, propuká roku 1822. V letech 1822-24 je statek obnoven do klasicistní podoby podle projektu Karla Pollaka a od roku 1834 je opětovně pronajímán. V období 1846-66 tady zase hospodaří benediktini a dochází tehdy ke zrušení pivovaru. K uzavření údajně došlo po onemocnění bratří v klášteře, kteří požili suchdolské pivko uvařené ze sanytrové vody ... Vrr.

Statek si na 30 roků pronajímají Brandejsovi a vytvářejí zde i kulturním centrum kraje. Pobývá tu M. Aleš, přijíždívá sem Ženíšek, Brožík, Myslbek aj. Následně se střídají nájemci a na konci 30. let 20. století se stává majitelkou dvora Občanská záložna v Poděbradech. Od roku 1968 je operativním správcem statku VŠZ, dnes ČZU (převyprávěno či skoro doslovně opsáno podle knihy Polák, M.: Pražské pivovárky a pivovary. Praha, Libri 2003, s. 52 - 53).

M. Aleš (po kterém je nazvána slavná ZDŠ s nejslavnějším absolventem - páníkem) na statku A. Brandejse žije v letech 1877-79 a rád chodívá na pivko třebas do Trojanova mlýna, kde fungoval výčep. V mlýně, a ostatně též na statku, se točil legendární pamětnický seriál „Byli jednou dva písaři“. Kolem Suchdola bývalo pivovárků několik: na Okoři, v Roztokách, Buštěhradu, Jenči, Hostouni. V údolí Únětického potoka stával pivovárek statenický, únětický a tuchoměřický. O nich píše BPH 42 (a AJPKD z 1. 5. 2010) představující též Encyklopedii pivovarů Čech, Moravy a Slezska. I. díl. Střední Čechy (Jákl, P., Praha, Libri 2004). Haf.

O veleslavné historii vypráví spis Vladimíra Laštůvky Kapitoly z minulosti Suchdola a Sedlce (Praha, Scriptorivm 1999). A na Suchdoláky pozor! Veliký! Vždy to byla klasa a velcí kofři i hrdí grandi. Což též dokládají i zatím úspěšné boje proti hrůznému přemostění Vltavy u Sedlce, které by Suchdol hrůzně rozpůlilo. Či new zpráva o prodloužení tram v Podbabě, leč k neexistující železniční zastávce! Haf. Kromě gigantické hnojárny tady dnes sídlí i malinkatý Pražský kulinářský institut (http://www.prakul.cz). V domku na Kamýcké ul. sprostě láteří a řádí samotný velký šéf Z. Pohlreich. A suchdolská pohostinství? Dneska již bída žalostná …

Coby již pamětníci nepamatujeme U Dudáků, ale zato ještě výhledský Chumberk čili U Urbanů (i něco hazardu jsme tam sehráli). Už neexistuje. U školy vždycky působil podnik V ráji. I děda tam svátečně docházíval. Na starouše a mariášek. Klasická vesnická putyka. Po plyšovém tyjátru se ještě pár let drží a občas jsme tam škádlívali (kauf)cvika či plátýnko. Léta zavřeno, chátrání, úpravy. Sice opět otevřeno, leč prapory s Géčkem odpuzují ... Po převratu bylo zdevastováno báječné místní kino U Šíchů. A přebudováno na restauraci. I s terasou. Zpočátku i navštěvovatelnou. Ovšem brzy nastupují Krušovice. Hnus. Dneska již zelená loga s „Plzní“. Ovšem vyjde to vlastně nastejno. Vrr. Na dohled, v dolní části Starého Suchdola, v budovatelských letech 90., zbudována Pizzerie Sklípek. Reklamy má všude dost. Prostředí bývalo překvapivě útulné, se slušnou nabídka i slušných jídel (kromě pseudoitalských) a též překvapivé kořaličky (ořechovka). Nicméně Plzeň tam bývala dosti leklá a hrozná i v časech, kdy nebyla odporná z podstaty a kdy jsme ji i my tuze rádi pívávali. Tudíž nenavštěvujeme.

Což platí i pro nehezký penzión JaS u akcízu či veleobludný hotel Wienna, zbudovaný reemigrantem jakýmsi naproti MNV. Na hnojárně toho nikdy moc nebývalo, mimo kolejních klubů (a studenstvo pochlastávalo v Dejvicích či Lysolajích). Takže zbývá Crepeterie Cafe Girafe (úděsný název) na Brandejsově nám. S Bernardem, grilem a dortíky (slušnými).

Hlavní - a vlastně zoufale jedinou - pivní atrakcí je Suchdolský Jeník. Pokusný školní minipivovar ČZU na Technické fakultě zřídila roku 2006 Katedra technologických zařízení staveb. První várky coby sládek řídil p. Ladislav Chládek. Vaří se 12 - 13º světlý nefiltrovaný a nepasterizovaný suchdolský ležák, uchovávaný v sudech či lahvích. Působí tmavěji, skoro jako polotmavé. Jde o kvasnicové pivo, který vaří v podstatě ti, kteří učí vařit pivo sládky.

A kam na Jeníka? Bohužel, slabota. Na ČZU, v restu Na farmě (alias U Bendy) je  psaný sice pořád - bolestně s G, Plzní a tmavým Kozlem. Nicméně na čepu jen občas. Letos jsme zavítali čtyřikrát, vždy marně. Never more! Podnik je to podivný, i přes antilopu v menu ... Točíval se i v Klubu na koleji G. A lahvový mívali v suvenýrech v menze. Pak bývá někdy k mání už jen U Křenů čili ve Starosuchdolské (http://www.starosuchdolska.cz). Porevoluční podnik lákal na mnoho druhů pivka. „Kvality“ ovšem bídné. Nabídka jídel (i exotických) na pohled bohatá, ceny docela přátelské. Ovšem zázraky rozhodně nečekejte. A koncem srpna protivný, přidrzlý, nechutně upocený výrostek za pípou zhola netušil, co to Jeník vůbec je! Vrr. Nicméně 22. 9. tady konečně na čepu! Výtečný a překvapivě světlejší (odpouštíme i nechutné sklo s G). A terasa s výhledem na mini-military skanzen v zahradě celkem osvěží.  

 V blízkém Sedlci, v dávno již zlikvidované hospodě U báby (oficiálně U mrazíren), by páník mohl slavit svůj Den prvního zrzka. Každý by si měl svůj první pivní zážitek pečlivě zaznamenat do diáře a datum slavit coby svátek toho svého zrzka. Bylo to někdy v roce 1981 (nebo až 82?) a byl to starouš. Velký a nakyslý. Neodpustitelně trestuhodné, leč bližší info se nedochovaly. Možná úplně první pivko si sám koupil ještě o pár týdnů dříve v malé hospodě (dnes tzv. čínské bistro) na Leninově třídě, mezi Horoměřickou a Bořislavkou. Ucucávání ze džbánku, nošeného ze žižkovských putyk (Čechie, Vyšinka, U koleje) se nepočítá. Vrr. Haf.

S nápadem na Den zrzka jsme ovšem originálně nepřišli my, ale neoriginálně jsme vše obšlehli. Autorem je pivní badatel, pivovarník, pivní sommeliér, restauratér i cukrář František Richter. Je hrdým majitelem dvou restaurací a letos v létě si prý otevřel i vlastní cukrárnu. Na originální zákusky láká především dámy, které pivko moc nebaví. Chce začít i s molekulární kuchyní (Fuj!). Rád experimentuje, ochutnává ... Richterova pivka jsou známá a kvalitní. Haf.

Vyhlášeným se stal Minipivovar u Bulovky P.U.B., otevřený 2004, s ročním výstavem kolem 300 hl. Majitel i sládek F. Richter žil léta v Německu a toužil po vlastním pivovaru a vlastním pivku. Mocně. Dneska střídavě vaří rozličné druhy spodně i svrchně kvašených piv (ležáky české, mnichovské či dortmundské, alty, stouty, Weissbier 12 % i polotmavý 13 %, Belgický Ale 13 %, Bock 16 % ...). Po celý rok bývá na čepu spodně kvašený ležák PUB Premium 12,3 %. Pivní speciality jsou U Bulovky ostatně servírovány i na talíři. Z pivka se tu vyrábí ocet, hořčice a bývala pivní zmrzlina. V roce 2006 založil i první Pivní archív v ČR.

Pivovar s restaurací, kde se pořádají hudební večery a jiné akce, známe. Útulný, pivka vynikající, kuchyň též vyhlášená (včetně bavorských inspirací). Chodili bychom častěji, ale to místo! Pro nás moc špatně dostupné a bývá zde dosti plno. A jsme čím dál línější. Richterovo pivko se kdysi točilo i v karlínském Gradu. Za zlatých starých časů Montyho (a Davise), který spoluvlastnil a spoluzaložil tradici štamšenku U vyndanejch. Dnes U (bejvalejch) vyndanejch. O Richterových pivkách, jídlech etc. mnohem více na http://www.pivovarubulovky.cz. Haf.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Процедура таможенного оформления

(whof, 15. 8. 2022 12:16)

Поднебесная ввозит произведенные товары во все страны мира, а Российская Федерация является одним из больших рынков сбыта. Таковой результат был достигнут благодаря по сути лучшему соответствию стоимости окончательного продукта и его качества. Товары из кнр https://ved-line.ru обладают спросом как у крупного предпринимателя, так и у единичных розничных покупателей. В частности желаемые китайская продукция у предпринимателей, потому что не дорогая и надежная продукция — в конечном итоге сто процентный успех эффективного и прибыльного бизнеса. Если вы намереваетесь открыть свое собственное предприятие, розничный бизнес хоть какой направленности, то именно товары из Китая станут самым лучшим выбором. На некоторые номенклатуры товаров, доставленных оптом из Поднебесной наценка достигает нескольких сотен и тысяч процентов, то есть затраты на покупку и поставку в Россию оправдываются в разы.

Основные результаты рентабельности в виду шиппинга из КНР и Южной Кореи

(Tromi, 20. 3. 2022 6:23)

Единственным из особенно ключевых требований для любого участника внешнеэкономической деятельности является цена растаможки. Для таможенной очистки собственных грузов некоторые компании прибегают к услугам таможенного декларанта. Специалисты нашей компании готовы оказать консультацию по всем вопросам и еще предоставить расчет стоимости таможенных платежей по отношению к вашему ввозимому товару. Таможенный импортер «ВЭД ЛАЙН» https://ved-line.ru работает на территории России. Чтобы получить развернутый расчет таможенных платежей свяжитесь с нашими специалистами по таможенным операциям любым удобным способом нашего сайта либо по телефону.