LXXIII.: Homevařiči
Bertíkova Pivní Hlídka LXXIII.: Vařiči domácí & 3. K.O.
Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé p.t. čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a jeho široširého okolí. Tentokráte převážně z Karlína - o fenoménu homebrewerství a dalším Oktoberminifestu. Bude i malý „joke“ o pivním nebi.
Klubový večer Pivoklubu Křižíkova 17º (http://www.gastroinfo.cz/pivoklub) 25. října LP 2011 představuje pestrou mezinárodní sešlost homebrewers, homebrewerů, homebruářů či jak si domácí vařiči piva říkají. Pochlubili se svým koníčkem a především produkty. Pan Aleš Dočkal sezval několik milovníků pivka z různých zemí, kteří však všichni již nějaký pátek rádi žijí u nás. A u nás i vaří. V domáckých podmínkách, v kuchyni na sporáku nebo v garáži.
Coby uvítací drink tentokráte posloužil malý Štěpán, tentokráte prý orig z Pivodomu. A tentokráte hořký, pitný a navozující správnou pivní atmosféru v takřka zcela plné podzemní části. Pro úplnost dodejme, že vedle degustačních soust (jelítkový salám, bavorská sekaná, chléb) se podávala extra tlačenka. Atmosféra byla navýsost příjemná a odborného hodnocení pivek se s pře- i nadhledem ujali pp. J. Šuráň a P. Janík z Pivo Praha (a Pivo- domu i klubu).
Tuzemské vařiče reprezentuje p. K. Nečada. Hostům Pivoklubu je důvěrně známý, neboť zde již několik let obsluhuje. Coby „odchovanec Pivoklubu“ se pro pivo doslova nadchl. Z nepříliš poučeného číšníka se stal výborným číšníkem a poté pivním sommeliérem. A mimochodem začal studovat na potravinářské průmyslovce. Co jiného než vaření piva. A pivko se pokouší vařit i sám. V Praze i ve Žďáru, kam dává po telefonu kamarádům instrukce.
Představuje dva své produkty, na které ale i on sám pohlíží značně kriticky a řadí je do stádia hokusů-pokusů. Učí se za pochodu a zatím vaří pouze české ležáky (od 9,5 % do 17 %). Prvním vzorkem je pokus o letní svěží pivko (9,5 % EPM), které se údajně podle plánu nepovedlo. No nepovedlo - v obchodech či výčepech narazíte mnohdy na mnohem, mnohem nepovedenější věci. Pivko je celkem příjemná „vodička“, málo hořká, připomínající kukuřici.
Vzorek druhý má dokonce svůj název. S kancem na etiketě hrdě nese jméno Mrdwar - „světlý stoják“ aneb „udělá z Vás zase kance“. Inspirací se stalo triko s plakátem žďárské punkové kapely Náměstí míru. Etikety v Karlíně zaznamenaly ohlas veliký. Samotné pivo (13,5 % EPM) je silné až nebezpečně, s celkem příjemnými dozvuky. Odborné ohodnocení p. Šuráně poznalo nedostatečnou provařenost obou vzorků, což u druhého vadilo méně. Haf.
A již nastupuje reprezentant USA - p. E. Rail. Ostatně mnozí Američané prý náleží k velkým milovníkům domácího piva. Prý včetně samotného Baracka Husseina O. Ten si má nechávat pivko připravovat přímo v kuchyních (kdysi) Bílého domu. Na kutilském zařízení, které prý sám velmi velkoryse zaplatil. Vaří se lehký světlý ležák ochucený medem ze zahrady, kterou má pilně orývat pilná pí. prezidentová. Barack Hussein je první prezidentem USA, který pivo vaří přímo v sídle. Pivo ovšem měli vařit již T. Jefferson či G. Washington.
E. Rail je novinářem, píšícím též o pivu. V Čechách založil rodinu a pivo vaří se svým tříletým synkem Jonášem. Ten již čichem prý hravě rozeznává různé chmely. Představen byl jeden z produktů, kterým se snaží připomenout pivka již zaniklá a polozapomenutá (německá, polská aj.). Šlo o svrchně kvašený Rauch Weizen Ale původem z Polska - Grodziskie. Bývalo nazýváno „šampaňským severu“. Coby osvěžující pěnivý mok s bublinkami se pívalo na polích při podzimních pracích. A vařilo se ve větším do roku 1993. Před časem se o toto pivo pokusili, z nakouřené pšenice, i v Pivovarském domě v Ječné. Vzorek měl 9,5 % (původně toto pivo mívalo 8 %) a byl mimořádně povedený. Lahodné, nakouřené (ale nikoli štiplavě). Příjemné a osvěžující šampíčko. Velký ohlas zaznamenalo i u odborných hodnotitelů - ostatně tito hned na místě p. Raila vyzvali ke spolupráci, až budou zase v Pivodomě Grodziskie vařit.
Dvojčata Christos a Alexis Alexiou pocházejí z Kypru a v ČR studují informatiku, resp. chemii. V Praze a Brně. Vaří každý sám, ale hlavně spolu (v „jednovaječném pivovaru“). Přivezli tři ukázky. Začínáme hodně mladým pivkem, málo hořkým, nasládlým. Což má být kyperská variace na téma světlého ležáku - dvanáctky. S alc 5,1 %, inspirovaná „dřevěnou“ chutí kyperských vín díky dubovým sudům. I zde je patrná svíravost - taniny. Vinařské aroma, překvapivé u ležáku, zaujme samozřejmě i odborné hodnotitele. Následuje speciál pšeničná třináctka, s příjemnou, letní ovocnou chutí. Krásné banánové vůně, bohaté pěny, s troškou kyselosti, která však na závadu příliš není. Příjemná, povedená záležitost.
Ovšem jakýmsi vrcholem večera je jejich silný, hořký Ale - patnáctka (alc 6,2 %). I my oceňujeme a vychutnáváme plnost, vyváženost, sametovost při výrazné hořkosti. Nelze nesouhlasit s doporučením z pléna, vyzývajícím bratry: „Věnujte se „ejlu““. Moc dobrý Ale.
Posledním z homebruářů je francouzský manažer p. Arnaud Effantin. Doráží až ke konci klubové seance. Uvízl ve vlaku kdesi na dalekém Euro-Slovensku. Vařit začal až letos v březnu a už toho měl navařit ale docela dost. Jeho čeština je francouzsky roztomilá, zvláště ve chvílích, kdy se snaží moc neprozradit o své české tchýni. A pořád mluví o francouzácích ... Představuje čtyři piva. První je ležák, dvanáctka, uvařený za pomoci kvasnic z Pivodomu (takový „klonovaný Štěpán“). Nějak nám nejede. Divná vůně a hořkost mísící se s kyselostí. Ovšem pochvalu si p. Effantin zaslouží stejně. Následuje třikrát Ale, lišící se pouze použitím jiného chmele. Ovšem na BPH je už moc pozdě a na konec vydařené akce nečekáme. Haf.
17. září byl odstartován 3. ročník K.O. Tedy Karlínského Oktoberminifestu. Začíná shodně s mnichovským vzorem, který má letos pořadové číslo už 178. A poprvé prolamuje hranici EUR 9 v průměru za čepovaný tuplák. Vrr. Jako už obvykle jsou v Karlíně k dispozici tři orig festová pivka z Mnichova (Oktoberfest Märzen od Paulaner, Hacker Pschorr a Löwenbräu). V tuplácích. Za CZK 185. Jsou i „malá“ (= 0,5 l) za CZK 95. Loni jsme přetrpěli všechny. Letos stylově jen „malý“ Pschorr. Nic proti ničemu, leč jeden za rok úplně stačí.
Samozřejmě nechybí pokrmy inspirované Bavorskem. V nabídce rostbratwurst (tj. grilovaná bavorská bílá klobása se zelím a hořčicí), currywurst mit pommes (kariklobása + hranolky), leberkäse (čili bavorská sekaná se sázeným vejcem a bavorský bramborový salát - chutná, leč moc jemná), obatzda (pomazánka z pivního syrce s topinkami) a germknödel (povidlový knedlík se skořicí). V poledne též hnědá polévka z volské oháňky; krůtí nudličky na smetaně, bramborové placičky; marinovaná hovězí pečeně, bavorské bramborové knedlíky nebo volské maso vařené, křenová omáčka, císařská zelenina, brambory. Dámy v dirndlu a pánové v lédrhóznách mají nárok na 20 % slevu. K.O. trval do vyčepování posledního piva.
Spořilovsko-strašnický pracovně-pomocný oddíl BPH opětovně krátce navštěvuje pivní megapouť přímo v Mnichově. Neboť se o pivaře nejedná, opětovně volí stan Paulaner. Pochvalu ovšem zaslouží za přivezené (tj. odcizené) orig jídelní listy. Nahlédněme ... Pěkné pálky! Tedy my bychom EUR 9,00 za Mass Paulaner Oktoberfest-Bier či Mass Radler nebo snad Mass Paulaner Original Münster Alkoholfrei nedali. Krmě vypadá ale zajímavě a dle referencí za košt stojí. V Bavořích se příliš nešidí. Tradičně každý rok u osádky největší ohlas zaznamenává ½ niederbayerische Bauernmastente (mit Apfel-Blaukraut und handgedrehtem Kartoffelknödel). Mladá kačena (letos za EUR 20,70) prý šmakózní. Tradičně u leckoho však vítězí Portion resche Schweinshaxe, handgedrechter Kartoffelknödel mit Semmelbröckerl po EUR 17,30. Zmiňme ještě Nudelsuppe (EUR 5,65), 2 Münster Weißwürst (EUR 5,75, ovšem jen bis 15 Uhr), portion Leberkäs (EUR 9,00) či Jägerschnitzel (EUR 15,90). U jídelníčku se olizujeme, nicméně ani tyto luzné představy nás k účasti na akci asi nedonutí. Ovšem, prosit!
A avizovaná - údajně bezpochyby pravdivá - anekdota o pivním nebi? Média před časem pobaveně poinformovala o zážitku šestačtyřicetiletého Američana. Chlapík v ulicích Chicaga objevil opuštěný a nestřežený kamión plný vychlazeného piva. S pípami na boku, patřící spolku Američanů německého původu. Podle svědků se muž ihned vrhl pod jednu z píp, lehl si pod ní a pil a pil. Kolemjdoucí zalarmovali policii. Muže ovšem museli od pípy odtrhnout až záchranáři. A totálně ožralého převést do nemocnice. Policii následně tvrdil, že vůz nikdo nehlídal. A on, podle náklaďáku s pivem zdarma, se domníval, že zemřel a dostal se do vysněného pivního nebe. Obvinění vznešeno prý ani nebylo, leč zřejmě vylemtané pivko musel onen násoska zaplatit. To jsou věci... To, vědí - USA (bohužel nikoli CSA). Haf.