Bertíkova Pivní Hlídka XX.: Chodovar a žižkovský genius loci
Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a okolí. Kulatý dvacátý díl věnujeme pivkům z Chodové Plané a taktéž trošce slavné historie i nejenom pivní současnosti a novinkám ze Žižkova.
Rodinný pivovar Chodovar (http://www.chodovar.cz) sídlí v Chodové Plané, dřívější okres Tachov. Patronem chodského pivovaru je bílý pes Albi, který na nás sympaticky hledí z etiket. Podle pověsti našel v blízkosti chodovského hrádku studánku s pramenem, ze kterého se pořád vaří pivo. Albi je dodnes uctívaným dobrým duchem skalních pivovarských sklepů, kterému je třeba projevovat úctu. A k tradičním rituálům náleží nalití žejdlíku piva Albimu do misky. Což podle zvyklostí provádí nejmladší učedník vždy před odchodem ze sklepa na konci pracovního dne. Dnešní majitelé hledali plemeno přátelské a nynější Albi na etiketách je labradorem. A již kolují doložené pověsti, že labrador je vlastně psem navýsost chodským.
Pivovar je ve vlastnictví rodiny Plevků, držící a ctící tradici vaření piva již 120 roků. V 90. letech p. Plevka starší jako první pochopil nutnost práce s trhem, coby podmínky přežití v tvrdém českém pivním prostředí, a ukázal cestu dalším. Sládkem, majitelem i dělníkem atd. je nyní p. Jiří Plevka, který se v pivovaru narodil. Sympaticky působí i jeho neochota opouštět Chodovou Planou a stejně jako pivko Chodovar netouží ani být žádnou mediální star. Pivovar se nalézá přímo nad labyrintem prastarých sklepů vytesaných v žulovém masívu, majícím souvislost s chodským hrádkem. Nejstarší písemný doklad pochází z roku 1573, kdy pivovar vlastnil šlechtický rod Šliků. Po požáru v roce 1862 byl zbudován pivovar nový, jehož podoba se zachovala dodnes. Na přelomu
Unikátní skalní sklepy z 12. století slouží k dozrávání piva. Sídlí tady i pivovarské muzeum a stylová pivnice, kde hosté mohou okusit kvasnicový ležák přímo z ležáckých sudů. Pivovar má vlastní sladovnu, se sladem připravovaným z chodského ječmene. Kromě pivka stáčí přírodní minerální vodu. Výstav aktuálně činí kolem 80 tis. hl., z toho 10 tis. připadá na minerálku. V roce 2006 Plevkovi otevřeli první pivní lázně s terapií využívající atraktivních horkých pivních koupelí. Současně dnes mohou přijmout až 21 klientů a asi jsou i největší na světě. Spojení piva s černou železitou minerální vodou je unikátní z balneologického hlediska. Pivovar provozuje hotel U sládka i druhou pivovarskou restauraci. Letos má být dokončen minipivovar na speciály, kde si pivo budou moci uvařit také návštěvníci. Nadstavbou je pivní kosmetika a taktéž 45 % Pivovice, kdy jako jediní mají patentovaný tento název. Uvažují o Chodovici (coby „chodské skotské“) a o obnovení produkce nápoje Ilzano na bázi minerálky se sirupy. Tradicí se stalo mistrovství v koulení pivních sudů v Chodové Plané. Dvoučlenné týmy pivovarů z celé Evropy koulejí dřevěné stolitrové sudy na „pivní míli“, tedy na
Pod heslem „Symbol poctivého pivovarnictví“ - se značkou Chodovar - jsou nabízena pivka výčepní, ležáky, speciální i netradiční. Aktuálně sortiment čítá 7 druhů piv. Světlým výčepním je lehký Chodovar Desítka (alc 4,0 %), tmavým Chodovar Černá zámecká desítka (alc 4,2 %), který je distribuován taktéž v limitované sérii jako Černý beránek velikonoční. Světlé ležáky reprezentují Chodovar Zlatá jedenáctka (alc 4,5 %) a klasický 12o ležák Chodovar Prezident Premium (alc 5,0 %). Krajově typická je jedenáctka, dnes také coby Zlatý beránek. Speciálem a vrcholem nabídky má být, trochu nasládlý, 13o světlý ležák Chodovar Zámecký ležák Speciál (alc 5,1 %). Mezi netradičními dříve figurovalo světlé lehké pivo Chodovar Klasik (alc 2,9 %) a stále se standardní technologií vaří Chodovar nealkoholické (alc max 0,49 %). A hlavně 12o polotmavý nefiltrovaný ležák Chodovar Kvasnicový Skalní ležák (alc 5,0 %), též plněný do speciálních
Dalším chodským je minipivovar Kout na Šumavě, poblíž Domažlic. Jejich pivko nám šmakovalo moc, ale ochutnávali jsme jej pouze a stylově v Domažlicích. Nicméně proniklo do Prahy a ze staré hospody U slovanské lípy se nedávno stal podnik s výhradně koutským. Nalézá se na Tachovském náměstí, vedle žižkovského ústí do pěšího tunelu. Nabízí pět druhů: 10o světlé, 12o světlý ležák „čistý“ i kvasnicový, 14o tmavé a 18o tmavý speciál. Piva jsou vynikající (hlavně kvasničák), avšak podnik je nalévárnou spíše již karlínskou a to dosti nízké skupiny i úrovně. Včetně ratejnovité neútulnosti, silně problematické kuchyně a hostů z řad nevábných domorodců. Vše připomíná situaci s pivkem kácovským. Taktéž vynikajícím, leč v Praze v plné šíři dostupným U Klokočníka s hrůznými hosty (kterým je evidentně jedno, co do sebe lijí, rozhoduje nízká cena) a především ještě hrůznější obsluhou. Proč pivovary tahle hazardují s dobrým jménem? Na odpudivé Husitské ulici se přitom cca o
Ocitáme se zpátky na Žižkově. Dlouho býval vesnicí na okraji královské Prahy. První zmínky okolo 14. století hovoří o osadě Vítkov. Název má pocházet od pražského měšťana Vítka z Kutné Hory, kterýžto vlastnil na svazích jednu z mnoha vinic pokrývajících oblast dnešního Žižkova, Vinohrad a část Malešic. Věhlas přineslo památné husitské vítězství na vrchu Vítkov. A odtud se odvíjí název vrchu a přilehlé obce - tedy Žižkov. Později se stal samostatnou městskou částí, když se oddělil od Královských Vinohrad po zboření městských hradeb. Obrovský nárůst obyvatel i stavební boom nastává koncem 19. století a dodnes je Žižkov čtvrtí velkých činžovních domů nejčastěji právě z přelomu
Před sto lety na území Žižkova (cca 70 % dnešního) fungovalo 179 hostinců a výčepů piva, 3 kavárny, 13 vináren, 5 jídelen a 11 kořalen. Kolik je různých pohostinských zařízení zde celkově dnes? Mnohé neustále vznikají, ale i zanikají a proměňují se. Odhadem kolem stopadesáti? Nebo více? Přesnější počty budou brzy v databázi na http://www.zizkov.info. Užitečné informace z pivního světa občas obsahuje, a žižkovský patriotismus programově podporuje, původní uličník („Jak nás slyšíte?“) Řev Bořivojky. Jako mimořádnou přílohu nedávno rozdával mapu Žižkova 2008, s vyznačením řady hospod, barů, klubů a restaurací. Užitečné. Odpustíme seznam podniků s Krušovicemi v Praze 3, neb vše zřejmě sponzorovaly.
Březnový aj. Řev přinesl celostránkovou upoutávku na otevření Žižkovské Pivogalerie (http://www.pivogalerie.cz). Zkušební provoz se tady proměnil v ostrý 5. 3. Má jít o více než hospodu, více než galerii ... Nachází se v Jagellonské a otevírá ve 14 hod. (po-so), v neděli v 16 hod., zavírá vždy ve 22 hod. Inzerována jsou netradiční točená pivka (třebas Poutník či Rebel), mnohé flaškové české a moravské speciály, specialitky a chuťovky k pivu, výstavy a vernisáže, literární, hudební a filmové večery, koncerty, jam session, talkshow atd. Poslední žižkovskou novinkou na čepu je Litovel Moravan (světlé 11o, alc 4,6 %). Tedy „moravská Plzeň“ na rohu Krkonošské a Čerchovské v „africké kavárně v Praze“ zvané Ethiopia Café.
Na Žižkově je patriotismus přítomný mezi normálními lidmi, což dokumentuje i např. Klub přátel Žižkova (http://www.zizkov-praha3.info). Vydává občasník Žižkovské listy, které občas dýchnou nejenom pivní idylkou a připomenou uklidňující klišé i stereotypy slavných žižkovských Pepíků. A závěrem připomeňme úvahy o české národní povaze E. Chalupného. Tuto odvozuje od českého přírodního prostředí, kterým je jednota společnosti roztříštěna a lid má sklony k separatismu i jisté osamělosti. Kraj však přitom současně probouzí lásku k vlasti, podporuje usedlost a přispívá k všeobecnému odporu ke stěhování. Což platí i o Žižkovu. Haf.