Bertíkova pivní hlídka

Bertíkova Pivní Hlídka XX.: Chodovar a žižkovský genius loci

Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a okolí. Kulatý dvacátý díl věnujeme pivkům z Chodové Plané a taktéž trošce slavné historie i nejenom pivní současnosti a novinkám ze Žižkova.  

Rodinný pivovar Chodovar (http://www.chodovar.cz) sídlí v Chodové Plané, dřívější okres Tachov. Patronem chodského pivovaru je bílý pes Albi, který na nás sympaticky hledí z etiket. Podle pověsti našel v blízkosti chodovského hrádku studánku s pramenem, ze kterého se pořád vaří pivo. Albi je dodnes uctívaným dobrým duchem skalních pivovarských sklepů, kterému je třeba projevovat úctu. A k tradičním rituálům náleží nalití žejdlíku piva Albimu do misky. Což podle zvyklostí provádí nejmladší učedník vždy před odchodem ze sklepa na konci pracovního dne. Dnešní majitelé hledali plemeno přátelské a nynější Albi na etiketách je labradorem. A již kolují doložené pověsti, že labrador je vlastně psem navýsost chodským.      

Pivovar je ve vlastnictví rodiny Plevků, držící a ctící tradici vaření piva již 120 roků. V 90. letech p. Plevka starší jako první pochopil nutnost práce s trhem, coby podmínky přežití v tvrdém českém pivním prostředí, a ukázal cestu dalším. Sládkem, majitelem i dělníkem atd. je nyní p. Jiří Plevka, který se v pivovaru narodil. Sympaticky působí i jeho neochota opouštět Chodovou Planou a stejně jako pivko Chodovar netouží ani být žádnou mediální star. Pivovar se nalézá přímo nad labyrintem prastarých sklepů vytesaných v žulovém masívu, majícím souvislost s chodským hrádkem. Nejstarší písemný doklad pochází z roku 1573, kdy pivovar vlastnil šlechtický rod Šliků. Po požáru v roce 1862 byl zbudován pivovar nový, jehož podoba se zachovala dodnes. Na přelomu 19. a 20. století náležel k největším na západní hranici říše a konkuroval si např. s Akciovým pivovarem Cheb. Úpadek přišel s odsunem obyvatelstva po II. SV. Přecházel pod různé pivovary a přitom se těšil pověsti spíše dosti nevalné. Samostatně jako rodinný působí od roku 1992, s cílem vařit tradiční technologií tradiční český ležák.

Unikátní skalní sklepy z 12. století slouží k dozrávání piva. Sídlí tady i pivovarské muzeum a stylová pivnice, kde hosté mohou okusit kvasnicový ležák přímo z ležáckých sudů. Pivovar má vlastní sladovnu, se sladem připravovaným z chodského ječmene. Kromě pivka stáčí přírodní minerální vodu. Výstav aktuálně činí kolem 80 tis. hl., z toho 10 tis. připadá na minerálku. V roce 2006 Plevkovi otevřeli první pivní lázně s terapií využívající atraktivních horkých pivních koupelí. Současně dnes mohou přijmout až 21 klientů a asi jsou i největší na světě. Spojení piva s černou železitou minerální vodou je unikátní z balneologického hlediska. Pivovar provozuje hotel U sládka i druhou pivovarskou restauraci. Letos má být dokončen minipivovar na speciály, kde si pivo budou moci uvařit také návštěvníci. Nadstavbou je pivní kosmetika a taktéž 45 % Pivovice, kdy jako jediní mají patentovaný tento název. Uvažují o Chodovici (coby „chodské skotské“) a o obnovení produkce nápoje Ilzano na bázi minerálky se sirupy. Tradicí se stalo mistrovství v koulení pivních sudů v Chodové Plané. Dvoučlenné týmy pivovarů z celé Evropy koulejí dřevěné stolitrové sudy na „pivní míli“, tedy na 600 m.  Letošní klání proběhne 20. 6. A 22. 8. se uskuteční tradiční mohutné zahradní pivní slavnosti. 

 Pod heslem „Symbol poctivého pivovarnictví“ - se značkou Chodovar - jsou nabízena pivka výčepní, ležáky, speciální i netradiční. Aktuálně sortiment čítá 7 druhů piv. Světlým výčepním je lehký Chodovar Desítka (alc 4,0 %), tmavým Chodovar Černá zámecká desítka (alc 4,2 %), který je distribuován taktéž v limitované sérii jako Černý beránek velikonoční. Světlé ležáky reprezentují Chodovar Zlatá jedenáctka (alc 4,5 %) a klasický 12^o ležák Chodovar Prezident Premium (alc 5,0 %). Krajově typická je jedenáctka, dnes také coby Zlatý beránek. Speciálem a vrcholem nabídky má být, trochu nasládlý, 13^o světlý ležák Chodovar Zámecký ležák Speciál (alc 5,1 %). Mezi netradičními dříve figurovalo světlé lehké pivo Chodovar Klasik (alc 2,9 %) a stále se standardní technologií vaří Chodovar nealkoholické (alc max 0,49 %). A hlavně 12^o polotmavý nefiltrovaný ležák Chodovar Kvasnicový Skalní ležák (alc 5,0 %), též plněný do speciálních 0,5 l lahví s patentním uzávěrem. Delikatesní, jemného řízu i chuti. V Praze se Chodovar pořád točí ve študácké hospodě Na Slupi, na Albertově. Lahvové úspěšně kombinujeme s mexickou kuchyní v podniku Sonora u Flory. 

Dalším chodským je minipivovar Kout na Šumavě, poblíž Domažlic. Jejich pivko nám šmakovalo moc, ale ochutnávali jsme jej pouze a stylově v Domažlicích. Nicméně proniklo  do Prahy a ze staré hospody U slovanské lípy se nedávno stal podnik s výhradně koutským. Nalézá se na Tachovském náměstí, vedle žižkovského ústí do pěšího tunelu. Nabízí pět druhů: 10^o světlé, 12^o světlý ležák „čistý“ i kvasnicový, 14^o tmavé a 18^o tmavý speciál. Piva jsou vynikající (hlavně kvasničák), avšak podnik je nalévárnou spíše již karlínskou a to dosti nízké skupiny i úrovně. Včetně ratejnovité neútulnosti, silně problematické kuchyně a hostů z řad nevábných domorodců. Vše připomíná situaci s pivkem kácovským. Taktéž vynikajícím, leč v Praze v plné šíři dostupným U Klokočníka s hrůznými hosty (kterým je evidentně jedno, co do sebe lijí, rozhoduje nízká cena) a především ještě hrůznější obsluhou. Proč pivovary tahle hazardují s dobrým jménem? Na odpudivé Husitské ulici se přitom cca o 200 m níže nalézají další podniky s opravdu překvapivým pivním sortimentem. Hned vedle Merendy, kde inzerují řadu značek včetně speciálů, již třetí měsíc funguje restaurace Pivovarského dvoru Chýně. Nabízí pivka vskutku úchvatná, na čepu i přes ulici, včetně chýňských superspeciálů. Leč opět s rozpaky. A domluvíte se tady spíše rusky. Což by ani nevadilo, ale ... Poreferujeme. Vrr.       

Ocitáme se zpátky na Žižkově. Dlouho býval vesnicí na okraji královské Prahy. První zmínky okolo 14. století hovoří o osadě Vítkov. Název má pocházet od pražského měšťana Vítka z Kutné Hory, kterýžto vlastnil na svazích jednu z mnoha vinic pokrývajících oblast dnešního Žižkova, Vinohrad a část Malešic. Věhlas přineslo památné husitské vítězství na vrchu Vítkov. A odtud se odvíjí název vrchu a přilehlé obce - tedy Žižkov. Později se stal samostatnou městskou částí, když se oddělil od Královských Vinohrad po zboření městských hradeb. Obrovský nárůst obyvatel i stavební boom nastává koncem 19. století a dodnes je Žižkov čtvrtí velkých činžovních domů nejčastěji právě z přelomu 19. a 20. století. Usedlosti Komotovka, Opařilka, Preclíkářka či Vyšinka i „Žižkaperk“ ožívají v seriálu Sňatky z rozumu, odehrávajícím se v časech českých podnikatelů Nedobylů a Bornů, ale i proletářů Pecoldů.

Před sto lety  na území Žižkova (cca 70 % dnešního) fungovalo 179 hostinců a výčepů piva, 3 kavárny, 13 vináren, 5 jídelen a 11 kořalen. Kolik je různých pohostinských zařízení zde celkově dnes? Mnohé neustále vznikají, ale i zanikají a proměňují se. Odhadem kolem stopadesáti? Nebo více? Přesnější počty budou brzy v databázi na http://www.zizkov.info. Užitečné informace z pivního světa občas obsahuje, a žižkovský patriotismus programově podporuje, původní uličník („Jak nás slyšíte?“) Řev Bořivojky. Jako mimořádnou přílohu nedávno rozdával mapu Žižkova 2008, s vyznačením řady hospod, barů, klubů a restaurací. Užitečné. Odpustíme seznam podniků s Krušovicemi v Praze 3, neb vše zřejmě sponzorovaly.      

Březnový aj. Řev přinesl celostránkovou upoutávku na otevření Žižkovské Pivogalerie (http://www.pivogalerie.cz). Zkušební provoz se tady proměnil v ostrý 5. 3. Má jít o více než hospodu, více než galerii ... Nachází se v Jagellonské a otevírá ve 14 hod. (po-so), v neděli v 16 hod., zavírá vždy ve 22 hod. Inzerována jsou netradiční točená pivka (třebas Poutník či Rebel), mnohé flaškové české a moravské speciály, specialitky a chuťovky k pivu, výstavy a vernisáže, literární, hudební a filmové večery, koncerty, jam session, talkshow atd. Poslední žižkovskou novinkou na čepu je Litovel Moravan (světlé 11^o, alc 4,6 %). Tedy „moravská Plzeň“ na rohu Krkonošské a Čerchovské v „africké kavárně v Praze“ zvané Ethiopia Café.

Na Žižkově je patriotismus přítomný mezi normálními lidmi, což dokumentuje i např. Klub přátel Žižkova (http://www.zizkov-praha3.info). Vydává občasník Žižkovské listy, které občas dýchnou nejenom pivní idylkou a připomenou uklidňující klišé i stereotypy slavných žižkovských Pepíků. A závěrem připomeňme úvahy o české národní povaze E. Chalupného. Tuto odvozuje od českého přírodního prostředí, kterým je jednota společnosti roztříštěna a lid má sklony k separatismu i jisté osamělosti. Kraj však přitom současně probouzí lásku k vlasti, podporuje usedlost a přispívá k všeobecnému odporu ke stěhování. Což platí i o Žižkovu. Haf.