Bertíkova Pivní Hlídka II.: Svijany
Jsem welsh corgi pembroke Jch. Albert ze Sokolovce, pro laskavé čtenáře lišák Bertík. S páníkem Jezevcem mapujeme pivní revír Královského Žižkova a přilehlého okolí. Dnes něco málo o pivku svijanském.
V malostranském šenku U hrocha (kam pejskové můžou, ale nevejdou se tam) před pár lety náleželo odsouzení z úst legendární obsluhy „pije ňáký Svijany“ k nejopovržlivějším. Kam se ale dnes hrabou Hroši, Kočky, Jelínci či tragikomicky snobští Tygři s předstíranou atmosférou. Přišla globalizace, sládek odešel a Plzeň starou dobrou hořkou českou plzničkou již není. I Budvárek pozbyl tradičnosti (totiž sladkosti), a co přinese jeho prodej naznačuje sebeparodický Pardál. Ještě, že máme malé a minipivovary. Ani všichni průmysloví nepodlehli unifikaci na chemické eurobíry. Také Svijany odolávají a, věřme, snad i odolají.
Pivovar Svijany nalézáme v Libereckém kraji, nedaleko Turnova. Náleží k nejstarším v Čechách, s udávaným založením před 444 lety. Šlechtické názvy pivka získala po slavných rodech, spojených s minulostí pivovaru. Přebohatá historie ústí v nepříliš dobré jméno u starších pivařů, privatizaci, finanční problémy a hrozbu uzavření. Krize je zázračně zažehnána roku 1998, nastává nebývalý boom a kvalita i pověst se rychle zlepšují. Svijany (www.pivovarsvijany.cz) překonávají hranice regionu i Čech a čepují se i v řadě německých hospod. V roce 2005 překračují rozměry malého pivovaru (200 tis. hl.) a v roce 2006 udávají výstav kolem 228 tis. hl. S pouhými 90 pracovníky se chystají na metu 300 tis. hl. Sbírají ocenění, kupují pivovar v Malém Rohozci atd.; o dalších změnách se dnes s obavami šeptá.
Nabízena je výčepní Svijanská Desítka, na kterou na čepu ale možno narazit zřídka. Jedničkou v produkci je Svijanský Máz (světlý 11 % ležák s 4,8 % alkoholu) a podobný, ale hořčí, Svijanský Rytíř (světlý 12 % ležák). Mocný je světlý Svijanský Kníže (speciální ležák 13 %) i tmavá Kněžna (13 %), ještě mocnější občasný Svijanský Baron (světlý 15 % speciální ležák, s obsahem alkoholu 6,5 % obj.). Proslulostí se pyšní hlavně Kníže - vyvážené, plné pivko, s hořkostí 25 (mg hořkých látek na litr, Prazdroj má standard 38). Ohromí velký nástup i bohaté ovocné aroma s vesměs příjemnou směsicí vůní. Doznívání bývá dlouhé a v topolánkovštině dodejme, že pivko „má koule“. Sortiment doplňuje Kvasničák (nefiltrovaný s obsahem alkoholu 6 % obj.) a nealkoholický Svijanský Vozka (s alkoholem do 0,5 % obj.). Prospekty udávají ještě světlé lahvové lehké pivo Fitness, s obsahem alkoholu 3,2 % obj.
Svijanská pivka však doporučujeme poznávat raději jinde, než v Pivovarské restauraci. Svijanský Újezd ujde (včetně tradičních, ale poněkud monstrózních slavností piva počátkem prázdnin, letos již XIX.), obdobně jako prodejna piv a suvenýrů. Posezení venku i vevnitř je celkem příjemné a ani k servírovanému pivu (často nikoli v plném sortimentu) větších výhrad netřeba. Nicméně ani po řadě loňských návštěv jsme se nedokázali posilnit kvalitnější krmí. Úděsné české specifikum, že jídelníček platí pouze někdy, zde nabývá obludných rozměrů. Tak např. po 14 hodině (i v sobotu) si šlo vybrat z cca pěti vskutku nijak atraktivních hotovek, z nichž 2 - 3 již byly vyprodány. Tradičně nevrlá obsluha nedovolí do normálního lístku ani nahlédnout a k mání nejsou ani studené pochutiny typu hermelínu. Prý až někdy k večeru ...
Co Svijany a Královský Žižkov (a jeho součást Praha)? Kníže a Kněžna jsou stálým magnetem v kopci, Krásovce 13. Dříve U vyndanejch, dneska trochu anonymně U bejvalejch vyndanejch. Pamětníci vědí o restu s Budvarem a hlavně teskně vzpomínají na atmosféru Vyndanejch, kde se dobře i stejkovalo, kolenovalo či kachnovalo. Dnes je kuchyň studená. Za pokus stojí fajnoví sledi, nabízení coby matesy. Pro pořádek uveďme, že Svijany doplňuje Plzeň i G a nejenom pejskové jsou pod magickou klenbou stálými štamgasty. Po peripetiích, hlavně s rychle rotujícím personálem, se snad v poslední době začíná blýskat na staré časy.
V nedaleké Lipanské čepoval Máz, Kněžnu a taktéž Kvasničák bar M + M, naproti Pákistánské vývařovně s Budvarem. Nedávno se zde objevil nápis U Bohouše, připomínající dříve pověstnou hospodu pod Riegerovými sady, včetně nabídky teplé kuchyně. Uvidíme. Na konci Slavíkovy bývala kavárna Šlechta, kde si monarchisticky laděná šéfová potrpěla na recesi i všelijaké fajnovosti. Pivka ze Svijan (Máz a Kněžnu) nevyjímaje, okusit někdy šlo i valašský Bon z Valmezu-Zašové. Dnes je tady Kaffkarna, ale Svijany na štítu zůstaly. Logo visí nad Belzepubem U Rajské zahrady, občas jsou na čepu U radnice i jinde na Žižkově (herny Bořivojky aj.) nebo v karlínském Pivovarském klubu. Máz nově čepují na Škroupáku v rozlehlé pivnici U sadu. Vedle G, Plzně, Mastera 13 % (polotmavý, chuťově G s trochou osmnáctky), Mastera 18 % (tmavý, dnes asi jediná slušná Plzeň) a náchodského kvasnicového Primátora. Jde o světlé pšeničné nefiltrované pivko s hřebíčkově-ovocnou vůní a typickou pšeničnou chutí, s obsahem alkoholu 5,0 % obj. Pro fajnšmekry jsou k ochutnání i náchodští siláci 16,
S páníkem jsme Svijany kdysi objevovali ve kbelském Deltě, což stále lze spojit s leteckým muzeem. Dnes je v Praze neoficiálně uváděno na padesát výčepních míst, v Brně mají 70 hospod, v Plzni 12 aj. Vyhlášenými i oceňovanými certifikáty kvality jsou „centrály“ na Letné a U Rokytky (nám. Dr. Holého 7). Letenský Svijanský Rytíř (Jirečkova ul., kousíček od vnitrácké kachlíkárny) točí Máze, Rytíře, Knížete i Kněžnu, stále oblíbenější Kvasničák a někdy Barona. Pivka v originálním skle si lze objednat malá, velká i tuplovaná a také v žirafě. Oledovaný třílitrový válec, ze kterého si sami čepujete, obvykle na stolech v příjemném suterénu nechybí. Kuchyň, včetně poledních hotovek, ujde a čtyřnožci všech dimenzí jsou vítáni. Doporučit možno výlet ze Žižkova, resp. z Masaryčky vlakem na Kralupy do Bubenče. Dále Stromovkou na Letnou, kde naleznete i jednu z posledních použitelných masných jídelen (naproti Brouk & Babka, ale pejskové musí zůstat venku). Pro úplnost dodejme, že na rohu Jirečkovy točí Klášter. Ale i pro otrlé štamgasty nižších cenových skupin je tento podnik již hodně přes míru. Takže raději třeba decentnější Arko u Masaryčky, které se ale prý ruší. Haf.